Originální dárek či bytová dekorace ze světa rostlin

Hledáte něco pro potěšení sebe či známého?

Mnozí z nás jsme se už možná pustili i do tvorby vlastní mini sukulentní zahrady. Ale co když snad preferujeme něco opticky jednoduššího?

….nazývá se Řasokoule zelená. Vypadá jako kulatý vodní mech, ale je to druh vlasovité zelené řasy, která se vyskytuje jen na několika místech severní polokoule naší planety, a to v jezerech ve Skotsku a Estonsku, v jezerech japonského ostrova Hokkaidō a v islandském jezeře Mývatn, kde řasokoule tvoří velké kolonie.

Tyhle semišové kuličky žijí spíše v mělčích jezerních vodách, kde mají dostatek světla a proudy je ve vodě otáčí, takže jsou kulaté a zelené ze všech stran, aby mohly provádět fotosyntézu. Pokud se koule z nějakého důvodu rozpadne, zase pěkně pomaloučku doroste. Přírůstek je asi jen 5mm za rok a neroste do nekonečna, prostě jen tak, aby sluneční paprsky dosáhly co nejdál k jejímu středu.

Původ tohoto zajímavého druhu řasy

Největší řasy tohoto druhu se vyskytují v japonském jezeře Akan, kde dorůstají až 30cm průměru a mohou se dožít až sta let. Jsou považovány za přírodní bohatství a mají zaslouženou pozornost. Každý Japonec ví, co je marimo, jak se jim tu říká a v doslovném překladu to znamená kulatý plevel. V původním jazyce národa Ainu z ostrova Hokkaidō se řase říká také torasanpe, v překladu jezerní skřítek, což díky jeho vzhledu je hodně výstižný název.

Kolonie marimo v jezeře Akan, které je součástí Národního parku Akan, jsou chráněny už od roku 1920, protože si je lidé často odnášeli domů jako mazlíčky a jejich počty se tak začaly snižovat. V padesátých letech jejich počet klesl natolik, že hrozil zánik této marimo kolonie v Akanu, a tak vznikla celonárodní výzva s apelem na lidi, kteří mají marimo doma v akváriu, aby je vrátili zpět do jezera Akan. Od té doby se tu každý podzim koná Marimo festival na podporu jedinečné řasové koule, která se díky této pozornosti stala maskotem ostrova Hokkaido. A nejen to, stala se také symbolem ekovzdělávání, a to hlavně díky paralele s naší planetou, která je zelená a také se otáčí a sluneční paprsky tak dopadají na celý její povrch.

Na Islandu byly kolonie řasokoulí objeveny až v roce 1978 a chráněné jsou až od roku 2006, protože se zjistilo, že se jejich počty také záhadně zmenšují a některé kolonie už zcela zanikly.

Řasokoule se vzhledem ke své vzácnosti a dekorativnímu vzhledu začala pěstovat uměle, takže jejich domácí pěstování už nijak neohrožuje přírodní ekosystémy. Naopak se tak o těchto jezerních skřítcích šíří povědomí.

Jak rostlinu pěstovat?

Řasokoule jsou velmi jednoduché na pěstování. Stačí jim dostatek světla (ne přímé sluníčko) a studená voda. Je tedy třeba jim najít místo mimo tepelný zdroj a jednou za čas (cca 1-2 týdny) jim vyměnit vodu, nejlépe za čistou říční či alespoň převařenou, aby se na skle akvária netvořily kroužky vodního kamene. Také je potřeba občas do akvárka strčit prst a trochu se s řasou pomazlit a zároveň jí tak pootočit, aby byla pořád pěkně kulatá a rostla rovnoměrně.

Marimo se nijak nekrmí, jsou to řasy, takže žijí z fotosyntézy a mohou být umístěné třeba i do akvária s rybičkami, které je prý nijak neokusují (záleží ale na druhu), spíše jim pomáhají se otáčet tím, jak s nimi občas hrají akvarijní fotbal.

Řasokoule se drží spíše při zemi, ale občas se na jejich povrchu díky fotosyntetizování tvoří bublinky, které je nadnášejí, takže mohou i plavat u hladiny.

Nejlépe se hodí do závěsného aerária či terária jen tak na stůl nebo k uchycení na zeď. Umístit je ale můžete do jakékoliv dekorativní nádoby ve společnosti jiných vodních rostlin jako např. vodního hyacintu.