RÁDI VÁM PORADÍME na tel.:
košík: 0 ks
celková cena: 0 Kč
0
Dokončit objednávku

Jak uchovávat zeleninu a ovoce, aby zůstalo čerstvé – průvodce skladováním 1. díl

Průvodce skladováním ovoce a zeleniny - 1. díl

 

Skladování zeleniny může být docela věda, protože ne všechny zeleninové druhy by měly být skladovány v lednici. Naučit se správně skladovat ovoce a zeleninu je nejen dobrým ekologickým krokem, ale navíc vám může ušetřit spoustu peněz a jídla! Díky správnému skladování ovoce a zeleniny bude vaše ovoce a zelenina chutnější, šťavnatější a budete si ho navíc užívat mnohem déle, než doposud. V dnešním obsáhlém průvodci se dozvíte základy skladování ovoce a zeleniny, které jsou praktickým pomocníkem do vaší domácnosti. Tak jdeme na to!

 

Pokud jde o skladování čerstvých produktů, je třeba znát tři různé kombinace prostředí, které vám budou stačit pro skladování téměř každé zeleniny a ovoce.

·         Chladné a suché prostředí, například v nevytápěném suterénu s minimální vlhkostí.

·         Studené a suché prostředí, například v lednici nebo nevytápěné garáži.

·         Studené a vlhké prostředí, například v chladničce s perforovaným plastovým sáčkem, pro zajištění vlhkosti nebo vlhkém sklepě.

 

Pro zeleninu a ovoce, které se nejlépe skladují v chladných a suchých podmínkách je chladné místo ve vaší kuchyni nebo sklepě často tou nejlepší volbou. Existují ale druhy ovoce a zeleniny, které vyžadují odlišné skladovací podmínky, proto je vhodné je vzít v potaz.

 

Zelenina, kterou lze uchovávat v chladničce nebo ve sklepě

Většina produktů se nejlépe udržuje v chladných a vlhkých podmínkách, díky kterým je nejlepší je skladovat v ledničce. Lednička má však také vysoušecí efekt, proto je často nutné potraviny skladovat ve speciálních potravinových sáčcích nebo pokud má vaše lednice speciální přihrádku na potraviny, která zajišťuje zvýšenou vlhkost. Zde je vhodné skladovat křupavější druhy zeleniny. Sklepy jsou naopak skvělou volbou pro trvanlivé okopaniny jako je mrkev nebo řepa.

 

Chřest: Jakmile znovu nadejde sezóna chřestu, ujistěte se, že chřest skladujete v otevřené nádobě nebo sklenici, která v sobě má trochu vody. Chřest poté navolno zakryjte sáčkem. Při tomto skladování by vám měl v lednici vydržet alespoň pod dobu 14 dnů.

Fazole: Zelené fazolky uchovávejte v děrovaném sáčku v lednici, kde by vám měly vydržet alespoň jeden týden. Pamatujte ale, že jejich stav se bude zhoršovat, pokud se dostanou pod teplotu 4 stupňů celsia.

Růžičková kapusta: Růžičkovou kapustu můžete skladovat v děrovaném plastovém sáčku v lednici po dobu až jednoho měsíce.

Brokolice: Brokolici skladujte v uzavíratelném sáčku, ve kterém vám v lednici vydrží až po dobu 2 týdnů. Předtím, než ji vložíte do lednice ji nemyjte, mohlo by to naopak podpořit tvorbu hniloby. Stejně jako brokolici můžete skladovat také květák, který před uschováním do lednice taktéž nemyjte.

Zelí: Zelí můžete skladovat v chladničce ve speciálním boxu na zeleninu, kde vám vydrží až po dobu 4 až 6 měsíců.

Ředkvičky: Ředkvičky se dobře uchovávají v chladných podmínkách, proto je skladujte v samouzavíratelném sáčku, ve kterém by vám mohly vydržet až po dobu jednoho měsíce.

Mrkev, řepa, tuřín a pastiňák: Tuto slavnou čtveřici a další okopaniny je nejlepší skladovat ve sklepě. Mnoho lidí ale bohužel sklep nemá, proto je vhodné je skladovat v chladničce. Malé množství, které vám vystačí ke konzumaci nebo k vaření vám v sáčku se zip uzávěrem vydrží až po dobu tří týdnů.

 

Větší množství je však skutečně lepší skladovat ve sklepě nebo na jiném chladném, tmavém a vlhkém místě. Očistěte kořeny od zbytku hlíny. Pokud mají stále ocásky, můžete je odříznout. Pokud máte přebytek řepy, připravte si domácí boršč, tradiční ukrajinskou polévku z řepy, která v zimních měsících pořádně zahřeje. Boršč navíc můžete zamrazit a poté stačí jen vytáhnout z mrazáku a rychlá večeře je na světě. Aby se vám řepa lépe a rychleji uvařila, můžete ji nastrouhat a přidat do polévky trochu octa, který ještě více zvýrazní barvu polévky.

 

Zelenina, kterou je možné uchovávat mimo chladničku

Některá zelenina je naopak náchylná na poškození chladem a při teplotách pod 4 stupně ztrácí chuť a rychleji se kazí, což znamená, že je nejlepší ji skladovat mimo lednici. Pokud je to možné, uchovávejte ji v chladné části kuchyně nebo ve spíži.

 

Okurky: Okurky lze skladovat po dobu několika dnů v lednici, mnohem déle ale vydrží na chladném místě v kuchyni. Není nutné je balit do žádného sáčku, volně v chladném prostředí by vám měly vydržet 7 až 10 dnů.

Lilek: Lilek se stejně jako okurky nejlépe skladuje mimo lednici v chladné části vaší kuchyně. V chladnějších podmínkách, než je schopen snést se na jeho povrchu mohou začít objevovat hnědé skvrny. Uchovávejte ho v uzavíratelném sáčku, aby si ponechal dostatečnou vlhkost, díky tomu vám vydrží svěží zhruba 7 až 10 dnů.

Cibule, česnek a červená šalotka: Nikdy nedávejte cibuli, česnek ani šalotku do lednice. Skladujte je naopak na suchém, chladném a větraném místě. Nejlepší je uložit je do síťových sáčků, ve kterých jste je pravděpodobně koupili. Pokud nemáte síťku, nevadí, stačí když cibuli uložíte do misky ve spíži, kde je navíc můžete přikrýt prodyšnou utěrkou.

Pohlídejte si, abyste neskladovali cibuli poblíž brambor, tyto dvě suroviny si skutečně nerozumí. Brambory totiž vylučují vlhkost, proto urychlují hnití cibule. Naopak jarní cibulku je vhodné skladovat v lednici. Pokud hledáte nový způsob, jak si uchovat česnek, můžete zkusit výrobu česnekového prášku, je to velmi praktická věc do kuchyně na přípravu grilované zeleniny, masa a brambor, zkrátka ochutí vše, na co si jen vzpomenete.

 

Tip: Pokud nechcete plakat u krájení cibule je dobré ji před krájením vnějších vrstev 30 minut předtím mírně ochladit, vyhnete se tak nepříjemnému štípání v očích.

 

Papriky: Papriky lze skladovat mimo lednici v chladnějším prostředí vaší kuchyně. Při správné a dostatečně chladné teplotě vydrží 10 až 14 dnů. Pokud byste chtěli skladovat papriky jako naše babičky, můžete je navléknout na provázek a zavěsit je na suché místo. Papriky však musí mít dobrou cirkulaci vzduchu a vzájemně se nedotýkat.

 

Brambory: Základní pravidlo je nikdy nedávat brambory do lednice, natož do mrazáku. Obsahují velké množství škrobu, který by se chladem změnil na cukr. Odstraňte z brambor všechnu přebytečnou hlínu a uložte je na tmavém místě s teplotou kolem 4,5 stupně celsia.  Pokud je to možné, zajistěte jim místo ve vašem sklepě, v té nejtmavší a zároveň i nejchladnější oblasti. Vložte je do bedýnky a skladujte ve sklepě. Brambory mají rády o něco teplejší teplotu než jiné okopaniny, proto je skladujte ve vyšším místě než zbytek. Neskladujte je však společně s cibulí nebo jablky. Jablka i cibule uvolňují ethylen, tedy plyn, který by brambory zbytečně kazil.

Dýně: Dýně nemají rády příliš chladné ani vlhké prostředí tak jako ostatní okopaniny. Proto je ideálně skladujte na místě s teplotou nad 10 stupňů celsia, pokud by teplota klesla pod 10 stupňů, mohly podlehnout poškozeni chladem.

Cukety: Cukety a letní dýně můžete několik dnů skladovat přímo v lednici. Na delší dobu je však skladujte v chladnější části kuchyně v uzavíratelném plastovém sáčku, při tomto skladování by měly vydržet až po dobu 14 dnů.

 

Rajčata: Skladujte na chladném místě, mimo přímé sluneční světlo. Pokud jsou rajčata ještě zelená, navrstvěte je do mělké krabice a oddělte jednotlivá rajčata papírem, v tomto uspořádání rajčata velmi snadno a hezky dozrají. Při teplotě do 12 stupňů jim to bude trvat v průměru 25 až 28 dní. Při vyšších teplotách dozrají během 14 dnů. Mnoho lidí dělá významnou chybu, že rajčata skladuje v lednici, což je velká chyba! Pokud si přejete zachovat čerstvou chuť rajčat, nikdy je nedávejte do lednice. Sezóna a sklizeň rajčat dokáže být často velmi bohatá, pokud tedy máte hodně rajčat, zkuste se je naučit efektivně zpracovat. Naučte se je zakonzervovat, vytvořit z nich rajčatovou šťávu nebo pyré na těstoviny, které můžete zavařit a během zimních měsíců kdykoliv použít. Další možností jsou sušená rajčata, která jsou skvělá do salátů nebo těstovin.

 

Dnešní obsáhlý článek vám přinesl první tipy a triky ve skladování čerstvé zeleniny a ovoce, doufáme, že díky naším radám a tipům si vaši zeleninu a ovoce budete moci užívat mnohem déle než doposud. V dalším díle se můžete těšit na tipy pro skladování ovoce a čerstvých bylinek.

tyto květiny doručíme do 90 minut kamkoliv v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Popisek stránky a produktu

Magická symbolika spojená s bonsajemi

Magická symbolika spojená s bonsajemi

Význam a symbolika bonsají

Bonsaje jsou silně spojené s Japonskem, věděli jste ale, že umění pěstování miniaturních stromů ve skutečnosti pochází ze starověké Číny? Už v roce 700 př.n.l. Číňané používali speciální techniky pro pěstování zakrslých květin a stromů v květináčích nebo jiných nádobách. Tato technika se stala známou jako „pun-sai“ (nebo „penzai“) a původně ji pěstovala pouze elita ve společnosti. Až v období Kamakura byly do Japonska přivlečeny miniaturní rostoucí stromy právě uvnitř květináče. V dnešní době bonsaje už dávno nejsou otázkou pouze Japonska a Číny, naopak se jejich obliba rozšířila do celého světa a my si jejich krásu můžeme užívat téměř všude po světě. Milovníci bonsají se o ně starají doslova jako o umělecká díla.

Číst celé
Význam a symbolika levandule

Význam a symbolika levandule

Zajímavosti o levanduli

Voňavá a půvabná levandule se stříbřitě zelenými listy a klasy nám provoní dlouhé pole a lány každé letní období. Sledovat dlouhé lineální pole plné voňavé levandule je skutečně balzámem na duši. Nejčastěji levanduli najdeme v jemné fialové barvě, která je uklidňující už jen na pohled. Ve skutečnosti se ale jedná o vytrvalý keř, který patří do čeledi máty a najdeme ho jak v jemné fialové barvě, tak i v bílé, růžové nebo purpurové. Přestože se dnes levandule pěstuje po celém světě, svým původem pochází z oblasti kolem Středozemního moře a zemí na východ od Indie.

Číst celé
Proč květiny voní?

Proč květiny voní?

Zajímavosti o vůních květin

Představte si, že se procházíte tropickým pralesem a vzduchem se line sladká vůně. O kousek dál po cestě se vám zatají dech při hnilobném zápachu masa. Po větším zkoumání ale zjistíte, že oba dva pachy pocházejí z květin. Najednou se zamyslíte a položíte si otázku, proč květiny vůbec voní? Je to vlastně součást životní strategie, která pomáhá kvetoucím rostlinám rozmnožovat se a šířit svůj druh. Určité vůně pomáhají těmto květinám vyřešit velký problém.

Číst celé