Jak se slaví Velikonoce ve světě

Velikonoce v Itálii

Pasqua, neboli Velikonoce v italštině se slaví s dlouholetými tradicemi. Krásným příkladem je italská Florencie, její tradice scoppio del carro, v překladu “výbuch vozíku” má více než 350 letou tradici. Starý vozík, který je dovezen přímo na samotné náměstí ve Florencii je plný pyrotechniky. Běžně se na náměstí sejde až několik tisíc lidí, kteří následně sledují obří ohňostrojovou show. Kousek jižněji od Florencie v městečku Panicale se naopak den po Velikonocích, který italové nazývají jako Pasquetta, tedy malé Velikonoce koná soutěž ve válcování obrovských kol sýra Ruzzola. Oblíbenou činností na italské Velikonoce je také pořádání venkovních pikniků, italové jsou zkrátka gurmáni, kteří se nezapřou. Mezi oblíbený velikonoční předkrm patří například Casatiello, bábovka z kynutého těsta plněná šunkou, slaninou a sýrem, do níž jsou vložena syrová vejce spolu se skořápkou. Co se týče sladkého, italským symbolem Velikonoc je holubice plněná kandovaným ovocem, mezi oblíbenou pochoutku patří také preclíky, které svým tvarem mají připomínat semknuté ruce při modlitbě.

Velikonoce v Indii

I přestože křesťanská populace v Indii tvoří pouhé 2,5 % stále zde najdete velikonoční oslavy a různé slavnosti, které se drží zejména v severních státech. Ačkoliv se 2,5 % může na první pohled zdát jako velmi malý počet lidí, Indie je  druhou nejlidnatější zemí na světě, proto v sobě necelé 3 % populace skrývají až 25 milionů lidí. V státě Goa, který se nachází v západní Indii se v hojné míře konají různé karnevaly, pouliční hry, tance a všude ulicemi se line veselá hudba. Lidé si zde mezi sebou vyměňují čokolády s velikonoční symbolikou, květiny ale také barevné lucerničky jako dárky. Všechny tyto tradice jsou založeny na mýtech a legendách, které vyústily až v hojné dodržování zmíněných tradic. Velký pátek je v Indii státním svátkem a dobou, kdy většina indických křesťanů navštěvují bohoslužby. Díky klimatu také hodně lidí tráví Velikonoce na pláži, kde se lidé scházejí s rodinou.

Velikonoce ve Španělsku

Svatým týdnem, neboli Semana Santa zahajují španělé oslavy Velikonoc. Jedná se o týden mezi Květnou a Velikonoční nedělí, kdy ulicemi každé ráno v časných hodinách prochází procesí kajícníků, které spíše připomínají teroristické hnutí Ku Klux Klan, tento oděv má však svůj původ z dob inkvizice. Každá čtvrť má své vlastní procesí, které následně chodí po celý den ulicemi a soutěží mezi sebou o nejkrásnější oltář, hudbu nebo celkový vzhled. Jedna z největších velikonočních oslav se koná ve španělské Seville, kde se ulicemi prochází až 52 různých bratrství, které zobrazují ježíšovo ukřižování. Až tisíce lidí zde sleduje tento průvod, který má ilustrovat velikonoční příběh. Mezi další tradic epatří například také “dansa de la mort” tedy smrtelný tanec ve středověkém městečku Verges. Zde se naopak všichni převléknou do kostýmů kostlivců a doslova tančí ulicemi. Zajímavostí je, že tento smrtelný tanec začíná kolem půlnoci a trvá až do ranních hodin, kdy končí průvodem děsivých kostlivců, kteří nesou krabice plné popelu.

Velikonoce v Bulharsku

Bulharsko je naprosto originální! Místo tradiční vajíčkové schovky, zde mají vajíčkové bitvy! Kdy vítězem se stává ten, který vyjde ze hry s nijak nebo nejméně poškozeným vajíčkem. Hra spočívá v tom, že si lidé ťukají vařenými vajíčky na čelo, aby zjistili, které vajíčko je nejpevnější a nejzdravější. Vítěz je následně považován za nejúspěšnějšího člena rodiny v následujícím roce a jeho vítězné vajíčko zůstává v rodině až do dalších Velikonoc. V Bulharsku se tradice barvení vajec drží stejně jako u nás, ovšem bulhaři svoji tradici ještě trochu posunuli a při barvení vajíček vždy nejstarší žena v rodine natře všem dětem tváře červeně zbarveným vajíčkem, což má symbolizovat přání a víru, aby děti měly růžové tváře po celý rok a byly zdravé a silné! Co se týče bulharské velikonoční kuchyně, během Velikonoc se zde peče speciální kváskový chléb se čtyřmi červeně malovanými vajíčky uvnitř. Tento tradiční chléb, který se v Bulharsku nazývá kukulnik se následně rozdává v neděli po bohoslužbě, a krájí se lidem.