Proč květiny voní?

Rostliny kvetou proto, aby vytvořily semena, z nichž se mohou dále vyvíjet nové rostliny. Aby vznikla životaschopná semena, musí pyl z jedné části květu oplodnit vajíčka v jiné části květu. Některé rostliny se mohou samy opylovat, přičemž k oplodnění vajíčka používají svůj vlastní pyl. Jiné vyžadují pyl z jiné rostliny stejného druhu - tomu se říká křížové opylení.

Jak tedy jedna rostlina dostane pyl jiné jednotlivé rostliny tam, kam potřebuje?

Někdy pomůže pylu na místo gravitace. Někdy ho přenáší vítr. Větrem opylované květy, jako například květy mnoha stromů a tráv, neprodukují žádnou vůni, protože ji k životu a rozmnožování nepotřebují.

Zvířecí opylovači mohou při hledání potravy přenášet pyl ze stébla jednoho květu na pyl druhého květu. Jiné květy opylují ptáci, netopýři, hmyz nebo dokonce drobní hlodavci, kteří přenášejí pyl z jednoho květu na druhý. V těchto případech mohou květy poskytnout malou pobídku. Zvířecí opylovači jsou odměněni sladkým nektarem bohatým na energii a živiny nebo pylem plným bílkovin, který mohou sníst. Květiny, které potřebují ke svému rozmnožení pomoc hmyzu a netopýrů, jdou ještě o krok dál a produkují květinovou vůni, která funguje jako voňavý druh uvítacího znamení pro toho správného opylovače.

Orchidej kvetoucí v tropickém pralese nebo růže na vaší zahradě potřebují přilákat opylovače, aby přinesli pyl z květů stejného druhu. Existují však květy, které vypadají podobně, ale pocházejí z jiných druhů. Aby se květy každého druhu odlišily od ostatních, vydávají jedinečnou vůni, která má přilákat specifické opylovače.

Podobně jako parfémy na pultech parfumerií, kdy každá z nich má svou jedinečně složenou vůni, se take vůně květin skládají z velkého a různorodého množství chemických látek, které se snadno odpařují a vznášejí se ve vzduchu. Typ chemické látky, její množství a její interakce s dalšími chemickými látkami dávají květině její jedinečnou vůni. Vůně růže se může skládat až ze 400 různých chemických látek. A to není pro vytvoření jedinečné vůně vůbec málo.

Lidé tak tyto květinové vůně jednoduše cítí, protože se z květu snadno odpařují a unášejí se vzdušnými proudy, aby přilákaly opylovače. Ne všechny květiny však mají nádherné, květinové vůně, které by těšili naše čichové smysly. Například obří květ mrtvolníku má velmi páchnoucí vůni, kterou jeho opylovači milují.

Květinové vůně mohou být sladké, ovocné nebo pižmové. Často dokonce páchnoucí či hnilobné v závislosti na tom, jaké opylovače se snaží přilákat. Kvetoucí jabloň nebo třešeň vydává sladkou vůni, aby přilákala čmeláky, včely medonosné a další včely. Když však strčíte nos do krásných květů hrušně, která je příbuzná jabloni a třešni, můžete být nepříjemně překvapeni, protože tyto květy voní pižmem nebo hnilobou, aby přilákaly mouchy jako opylovače. Stejně tak jako květ, pocházející z indonéských deštných pralesů, vydává odporný zápach připomínající hnijící maso, aby přilákal mouchy a brouky k opylení svých květů.

Můry a netopýři létající v noci vyhledávají květy podle vůně, kterou některé z nich uvolňují po západu Slunce. V noci kvetoucí cereus, kaktus saguaro a dračí ovoce mají velké bílé květy, které se otevírají v noci - ve světle měsíce jako by zářily, takže jsou viditelné pro noční opylovače. Jejich silná vůně pomáhá navádět opylovače dovnitř. Při pití sladkého nektaru opylovač nasbírá pyl, který pak uloží do dalšího navštíveného květu. Jakmile je květ opylován, přestane produkovat květní vůni a nektar a přesměruje svou energii na oplodněný zárodek, který se stane semenem. Příroda má zkrátka fascinující schopnosti, které nás nepřestanou jen tak překvapovat.